Мозамбик

Рувики лопаста
Кирдемастор
Республикась Мозамбик
пор. República de Moçambique
Mozambique (orthographic projection).svg
Котфоц Содафксоц
Котфоц Содафксоц
19° ю. ш. 35° в. д.GЯO
Мастор Республикась Мозамбик
Континентсь Африкась
Пряошец Мапуто
Азорондамань формась Президентонь республикась
Президентоц Adriano Maleiane[d]
Историясь ди географиясь
Ушетфоль 25 июньста 1975
Васта
  • 801 590 ± 1 квадратной вайгельпе
Частонь каркс UTC+2[d] и Africa/Maputo[d][1]
Демографиясь
Эряйхне
  • 29 668 834 чел. (2017)[2]
Масторонь кяльса португалонь кяль[d][3]
Идентификаторхне
Телефононь кодсь +258
Автомобилень кодсь MOC
ISO 3166 MZ, MOZ, 508
Интернет доменсь .mz
Код МОК MOZ
portaldogoverno.gov.mz
Няфтемс/кяшемс картне

Ошибка: в первой строке должно быть задано изображение

<div class="ts-ПозКарта-метка" style="
 left:Ёвтамонь ильведевкс:«strong» — асодавикс вал.%;
top:Ёвтамосо ильведевкс: Апак учонь «<» оператор.%">
Точка
Няйф:Mozambique - Location Map (2013) - MOZ - UNOCHA-es.svg
Логотип РУВИКИ.Медиа Мозамбик

Мозамбик (пор. Moçambique) илань лемоц: Республикась Мозамбик (пор. República de Moçambique) — лямбеширень Африконь масторсь. ПряошецМапуто ошсь[4][5].

Няйф:Mozambique in its region.svg
Мозамбиконь вастоц картаса

Масторкитьксонза Зимбабвэ, Замбия, Малави, Лямбеширень Африконь Республикась, Танзания ди Эсватини мархта.

Mozambique Topography.png
Климатограммась Мозамбик масторсь
ЯДЭШПЛПМТКСА
 
 
123
 
 
28
23
 
 
96
 
 
29
23
 
 
82
 
 
29
23
 
 
45
 
 
27
20
 
 
25
 
 
26
18
 
 
13
 
 
24
16
 
 
14
 
 
24
15
 
 
16
 
 
25
17
 
 
33
 
 
26
18
 
 
55
 
 
26
19
 
 
96
 
 
27
21
 
 
115
 
 
28
22
Температурась ковжсь (°C)
Атмосфернай осадкатне (мм), Кизонь инкса : 713 мм.

Сайт: Мозамбик «Climate-Data.org» (анг.)

Ушетфоль 25 июньста 1975 кизоня.

  • Rolf Steinbach. Mosambik: Schwarz und arm und ziemlich weit weg. Schmetterling-Verlag, Stuttgart 2010, ISBN 978-3-89657-013-0 (нем.)
  • Rainer Grajek. Religion in Mosambik. Markus Porsche-Ludwig. Handbuch der Religionen der Welt. Bautz Verlag, 2012 (нем.)
  • Rainer Grajek. Mosambik. Markus Porsche-Ludwig, Wolfgang Gieler. Handbuch Sozialpolitiken der Welt. LIT Verlag, 2013 (нем.)
  • Hans Abrahamsson. Mozambique: The Troubled Transition, from Socialist Construction to Free Market Capitalism. London: Zed Books, 1995 (анг.)
  • Merle L.Bowen. The State against the Peasantry: Rural struggles in colonial and postcolonial Mozambique. Charlottesville & London, University Press of Virginia, 2000 (анг.)
  • Michel Cahen. Les bandits: un historien au Mozambique, Paris: Gulbenkian, 1994 (фр.)
  • JoséFialho Feliciano. Antropologia económca dos Thonga do sul de Moçambique. Maputo, Arquivo Histórico de Moçamique, 1998 (порт.)
  • Heidi Gengenbach. Binding Memories: Women as Makers and Tellers of History in Magude, Mozambique. Columbia University Press, 2004 (анг.)
  • Godfrey Mwakikagile. Africa and America in The Sixties: A Decade That Changed The Nation and The Destiny of A Continent, First Edition, New Africa Press, 2006 (анг.)
  • Eric Morier-Genoud, Michel Cahen, Domingos M. Rosário. The War Within New Perspectives on the Civil War in Mozambique, 1976–1992. Oxford: James Currey, 2018 (анг.)
  • Morier-Genoud, Eric, Mozambique since 1989: Shaping democracy after Socialism. Oxford: James Currey, 2008 (анг.)
  • MalynNewitt. A History of Mozambique Indiana University Press. ISBN 1-85065-172-8 (анг.)
  • Anne Pitcher. Transforming Mozambique: The politics of privatisation, 1975–2000 Cambridge, Cambridge University Press, 2002 (анг.)
  1. https://data.iana.org/time-zones/tzdb-2021e/africa
  2. 1 2 база данных Всемирного банкаВсемирный банк.
  3. https://www.cplp.org/id-2775.aspx
  4. Human Development Report 2020 The Next Frontier: Human Development and the Anthropocene (PDF). United Nations Development Programme. 2020. pp. 343—346. ISBN 978-92-1-126442-5.(анг.)
  5. CIA – The World Factbook – Rank Order – Area. Cia.gov.(анг.)
  6. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 база данных Всемирного банкаВсемирный банк.

Ушеширень кучфтемат

[петнемс | Петнемс лисьмапрянц]